Ještě napadl sníh v prosinci 2010 - to nastoupila poblíž Vás do školky i moje prostřední ratolest - měla zkušební režim, takže ze začátku chodila jen na dvě hodiny a byla to pěkná pakárna - na otočku nemělo smysl jezdit domů, tak jsem ty dvě hodiny čekala s notebookem v mekáči. V kurfu auta jsem měla lopatu a kýbl s pískem, oboje jsem při vyprošťování auta využila, dělníci čekající na tramvaj mi přitom tleskali
.
Jednou jel ten týden děti ze školky vyzvednout manžel, cestou sjel ze silnice a musel ho ze sněhu vytáhnout traktor. Pak "naštěstí" zvládl nejstarší onemocnět, takže do školky šli zas až poté, co sníh roztál.
Praha holt není na sníh stavěná