Včera i dnes byl nádherný sluneční den. Takže jsme šli oba dva dny s mužem a psem na dlouhé procházky přírodou. Ve stínu se třpytila námraza a jinovatka, na slunci příjemně hřálo slunce, příroda si žila svým rytmem, bez ohledu na vše. Potkali jsme pár milých lidí se psy i bez, uhnuli cyklistům, aby mohli frčet, posbírali pár odpadků v lese u cesty, pokochali se pohledem do kraje, ochutnali bukvice co ležely u cesty, politovali skupinu lidí, kteří naháněli krávy, jež uprchly v panice z petard, snědli jablko, co jsme si vzali s sebou, poslouchali káně a strakapouda, který mydlil do stromu v domnění, že už přišlo jaro, politovali osamělého koně, který řehtáním toužebně volal své soukmenovce, pustili si film ajedli cukroví ke kávě... Každý den přinese nějaké krásné a dobré věci