Ono se před děma sto lety asi taky tak snadno nepřibíralo. Četla jsem nějaké dopisy mé prababičky psané okolo roku 1920. Měli služebnictvo, takže by se zdánlivě nemusela ani hnout. Jenže stejně měla mnoho povinností. Chodila na trh, pražila ručně kávu, drala peří apod. Asi se jí nestalo, že by musela denně sedět 10 hodin denně šest metrů od plné ledničky prosedět u počítače a psát tam něco, co vypadá jak rozsypaná písmenková polívka a dává to zhruba stejně smyslu. Ne, že bych to s ní chtěla měnit, ale ohledně nepřibírání to bylo asi výhodnější.