Neidealizuji si dobu, ale film je schématický. Josef se nechá předem slyšet, jak si ji vychová, dá ji najevo, že on si bere ji, ne ona jeho, po odpovědi na netěhotenství ji znásilní a poníží. Cupitavá snaživá Barunka mu kvalitně peče a stará se o domácnost, připravena mu být skvělou družkou, protože, světe div se, ona ho miluje, ale on je debílek.

Tak to asi skutečně bylo, že. Skvělé mladé děvče a idiot bez příčiny, neměli ani existenční ani jiné starosti, ona zadírala a on si ji sem tam zfackoval pro zábavu. Když už vyšla ven, viděla na každém kroku, jak jsou ženský ponižované, nešťastné a nespokojené, Špalkovou a vlastní matkou počínaje, Magdalenou Rettigovou konče.

Je pro mě tristní si myslet, že všichni žijeme jenom z toho, že naši pradědové občas profackovali naše prababičky, aby je potom dle sociálních poměrů znásilnili buď na slámě nebo na sofa.

Myslím, že Boženin a Josefův příběh zasloužil košatější popis jejich vzájemné tragédie, už proto, že bez Josefa by nebyla českou spisovatelkou.