"Jsem přesvědčena, že muž a žena žijou od nepaměti v různě těžkých podmínkách ve spolupráci a pomoci, že jsou oba stejně hodnotní a že smyslem dějin není vítězství vagíny nad penisem, ale zlepšení podmínek života a vztahů pro obě pohlaví." Cha, cha, chááá, to platí možná dneska, ale v minulosti tomu tak fakt nebylo. Ženy byly po xx století mužům podřízeny. Ještě v 19.století nesměla žena vést ani řemeslnou dílnu, po smrti otce nebo manžela jako řemeslníka se musela provdat, aby řemeslo mohl vést muž. A třeba dcera Karla Havlíčka Borovského měla za poručníka určeného cizího muže, protože v rodině nebyl žádný muž jako pokrevní příbuzný, žena se poručníkem stát nesměla. To jsme v pol.19.stol. první žena-lékařka promovala až r. 1902, a buď bez obav, že to pro ni bylo jednoduché, vytrpěla si svoje, než v ryze mužském prostředí vystudovala. Porovnej si to s dneškem, kdy je v Čechách na vysokých školách 60% studentek.