cizí děti jsou mi fuk, jejich řev řešit nemusím... pokud náhodou proniká do mého prostoru, dokážu je obvykle poměrně rychle usměrnit (je na to speciální pohled, kterému málokteré dítě odolá ) - u těch odolnějších kousků se snažím zmizet sama...
muž šílí ze sousedovic dětí, když jdou domů (bydlí až nahoře), děsně dupou, kvičí a ječí, tak mu vždycky říkám "je to dobrý, buď rád, naše dveře minou a jdou si vřeštět jinam"