Přesně před 10 lety jsem prožila to samé. Stejně jako PT Cruiser s jediným rozdílem, a tím byla finanční nezávislost.

Pokud můžete jako rodina pomoct, tak bych na Vašem místě v první chvíli poskytla sestře finanční výpomoc sama. Pokud je sestra na mateřské, asi není překážkou ani ta vzdálenost 200 km a poté, co zorganizujete věci související s úmrtím, bych si sestru s dítětem vzala k sobě. Respektuj to, že smutek se prostě musí odžít, takže je pro ni dost důležité, aby měla rameno, na kterém se může vybrečet a objetí (ségry, kamarádky, to je jedno). Bude to dlouhý běh... na druhou stranu to malé dítě v určitém smyslu situaci usnadní (pro to malé dítě musíš jako máma fungovat). Prožitky vdovy jsou dobře popsány v knize Mirky Šimkové "Devátý dotek". Mirka Šimková má i organizaci Plzeňská zastávka, která právě pomáhá truchlícím pozůstalým. Když budeš mít Ty nebo sestra zájem, můžu více napsat do mailu.