Romano,
chceš říct, že jízda po Praze nevyžaduje nepřetržité soustředění?
Tak to možná jezdíš jako můj bývalý kolega Ota, s tím se všichni dost báli jezdit, protože se zásadně nesoustředil na jízdu a bral řízení jen jako doplněk probíhající zábavy. Nikdy nezapomenu, jak jsem s ním jela s plně naloženou dodávkou a on na dálnici v nějakých 120 km/h vzal flašku vody, že se potřebuje napít, ať mu podržím volant. Veeeelmi pomalu ji odšrouboval, dlouze pil, pak ji zašrouboval, pečlivě si otřel pusu... Trvalo to nejmíň pět minut, než si ten volant znovu převzal a já zatím byla zpocená až na prdeli, protože sice mám řidičák, ale vidím ostře max. na metr, proto ostatně neřídím.