Znám sourozence stejného pohlaví, odstup necelé dva roky. Hádají se i v dospělosti. Prvorozené dítě bylo maminkou protežováno celý život, ustupovalo se jeho hysterickým scénám i v dospělosti. To pěkné vztahy být nemůžou, když ten druhý není úplný flegmatik, co sebou nechá orat. COž stejně pěkné vztahy nejsou.
Pak znám méně detailně stejnou konstelaci, ale tam je starší sourozenec ochranář, dobrák a nechává si na tu hlavu na..at celý život a mladšího pořád omlouvá. Nevím, jestli se to dá nazvat pěkným vztahem?
Rada je - spravedlivý přístup. Někdy nepomůže nic, jen co nejméně času společně, aby byl aspoň klid.