U nás stejné, tři jsou v pohodě. Holka, kluk, holka. Věkově blíž jsou si starší dva, ale nejmladší je zase hodně přizpůsobivá a zájmy má podobné, jako syn (četba a příroda). Oba jsou taky hodně tvořiví. Přesto má syn blíže ke starší sestře, asi je to tím věkem.
Ke stmelování pomáhají delší pauzy. Když jsem byla se synem dlouho v nemocnici, sblížilo to holky. Když jezdí starší dcera na 3 týdny na tábor, zase to prospěje vztahu těch dvou mladších.
Taky jsem že tří dětí a jsem prostřední. Bližší jsem si byla se starším bráchou, protože mladší byl vztekloun a taky byl dost nemocný, jezdil do lázní, byl občas v nemocnici. Když ale odešel starší brácha na intr, sblížili jsme se s mladším. Rodinné události nás sblížili ještě víc, byli jsme spíš kámoši. To trvá dodnes, i když bydlíme daleko od sebe.