Ještě: hodně často jsem si musela vyslechnout: "Vždyť to můžeš dělat jako koníčka.." Dneska jsou na to už i vtipy. Nemůžeš. Nikdy to není stejné. Ten moment, kdy začneš být profík je rozhodující. Všechno se změní tím, že jde o živobytí. Změní se výraz, protože to prožiješ úplně jinak. Je to trochu jako kouzlo. U muzikantů to obvykle poznáš poslechem a to i u blbě hrajících profíků. Hrají prostě jinak. Ale je možné, že to poznají jen ostatní muzikanti, někdy i mně přijde, že publikum to tolik neřeší .