Yuki, syn takhle hraje s několika kamarády nějaké vlakové hry...Pokoj má nahoře, dveře má zavřené, já jsem dole v obýváku, dveře mám zavřené, mezi námi je patro a schodiště...slyším, jak tam vykřikuje, řehtá se, podupává nohama na zem, občas je slyšet, jak popojíždějící židlí naráží asi do stolu...takhle veselo je tam dennodenně - odpoledne a pak se scházejí ještě kolem osmé večer a dají si další kolo...u toho tam pořád kecají, něco na sebe vykřikují...