Tak já měla třeba za sebou miminka/batolata a pracovala z domova osm let v kuse. Až u posledního dítěte jsem to už psychicky nedala. Měla jsem pocit, že bych se z toho dál už zbláznila a šla jsem prezenčně do práce snad po čtyřech měsících, ale těch osm let dohromady s předchozíma dětma jsem nějak při smyslech držela. A ten důsledný režim a venčící předěly byly to jediné, proč to nějak šlo. 3/4 roku mě nemůže rozhodit, protože to zdaleka není tak strašný jako byl ten osmý rok, kdy už jsem HO fakt intenzivně nenáviděla.