Dvoucarko, jenže takový ten stereotyp práce, nakoupit, pro děti, úkoly, večeře, koupání, postel, a druhý den znovu a znovu do zblbnutí byl i před covidem, zas si nic nenamlouvejme. Akorát já šla jednou týdně na jógu a mohli jsme o víkendu, pokud byly děti zdravé, což u nás byl zázrak, do bazénu, do Zoo nebo do kina. Mezitím jen samé vaření, uklízení, prani. Moc jsem z toho tehdy taky neskákal nadšením.