Buřte,
tak to já naopak plány vyloženě nesnáším. Tlak v podobě "plánu" jde jaksi proti mé přirozenosti.
Nevadí mi pravidelný činnosti, který nevyžadujou moc práce. Když mám dlouhodobou práci, ke který je potřeba každej den v devět obětovat asi 20 minut času, tak si nařídím budík i v jiným časovým pásmu, udělám to a pak si jdu zase lehnout. A nijak mi to nevadí, to je pro mě systém, nikoli plán. Stejně jako jsem naučila naše myši, že dostávají krmení cca v půl osmý ráno - i o víkendu se probudím bez budíku kolem půl osmý, nakrmím myši a zase zalezu. U jakékoli činnosti na delší dobu mi to nefunguje a naopak mě to spíš rozčiluje. Když mám na nějakou práci třeba tři měsíce a vím, že by to zabralo hodinu denně, stejně ji dělám poslední měsíc třeba pět hodin denně, i když je to větší opruz, protože "plán". Jsem vyloženě antiplánovej typ.