Byla to hrozná vtěrka, když nemohl ležet na mě, ležel mě aspoň na ruce (u klávesnice), nebo na ní měl aspoň packu. Pořád hrozně nahlsa vrněl a u toho slintal :) Ideální tvor do důchoďáku jako kočička na mazlení. Když byl mladej a lehkej, měla jsem ho na rameni, pokud jsem byla doma. V noci mě spal na hlavě jako čepice. Pak začal v noci bdít, tak jsme ho museli z ložnice vykázat. Pokud měl možnost být s tebou v posteli, šlapal po tobě, děsně vrněl a slintal ti na obličej :D

Jo a opuštěnej truchlil, když jsem ho dala k tátovi, zalezl pod deku na gauči na 3 dny. A to táta měl atrium, kam mohl na špacír podle libosti.