Já jsem svého budoucího manžela oslovila (já jeho první, ne on mě), protože to byl blonďák, pamatuji si to doteď, a on byl rád, že jsem ho oslovila a asi přeskočila jiskra. Pamatujeme si to oba doteď. Líbil se mi a líbí doteď, je to celkem pohledný mužský.
Ale znám i opačnou situaci, že jsem si říkala při pohledu na svou budoucí lásku (vůbec jsme se neznali) ten je tak ošklivý, ten to má u holek asi těžký... no a pak jsme spolu mluvili a bylo vše jinak.
A i když to z předchozích příspěvků vypadá, že mi na vzhledu asi hodně záleží a řeším ho, tak ne, jsem ten typ, který nikdy neřešil, jak ten druhý vypadá vyjma subjektivní (mé osobní) přitažlivosti, takže klidně jsem chodila s někým objektivně nehezkým a bylo mi to šumák, když mě se jinak líbil.