Já svůj vztah (a ne první) též vnímám jako hezký. Ale pokud mi drahouš dneska přinese z práce hezký svícínek za 59,- tak mu neřeknu "krámů máme dost", ale udělám "jééé", nebudu před ním chodit ve flekatým triku, i když je mi pohodlný a občas skrze společný čas klidně budu koukat na fotbal nebo (hůře) na nějaký artový film) On zas půjde se mnou večer ven, i když je líný na krok (a vzhledem k postavě si to může dovolit) a velmi solidně vydrží kdykoliv mého puberťáka (a to fakt není málo, jelikož se stal členem rodiny v jejích 14 letech)

A nemusím tomu říkat přetvářky, ale dělání si radosti vzájemně .

Tvůj přístup, "miluji, jak mě sere" já zas pokládám za znouzecnost.

A celé je to jenom subjektivní vidění (jak u Monty, tak u tebe, tak u mě), vůbec není vyloučeno, že nejméně z nás tří se přetvařuju já