Nikdy si nezvyknu na zastavený sport dětí, štve mě to každý den. A to je opatření, které jde těžko nějak podstatně nedodržovat, alespoň v Praze, kde děti v 90% trénují ve školních tělocvičnách a jiné možnosti moc neexistují. Cca od dubna až května tedy mohou trénovat venku, ale všechny kluby taky nemají dost venkovních hřišť (trénovali celoročně v tělocvičnách), nehledě na to, že třeba ani venku nebude povolen dostatečný počet dětí ve skupině ... Naše děti tedy i tak nějaký "náhradní" pohyb mají, a to v podstatě každý den, ale prostě nemůžou dělat svůj sport. A vztek mám i při pohledu na všechny zavřené provozovny, když si uvědomím, že každá někoho živila ...