Sedmi, nauč se, aby ti to nezkazilo náladu. Dejchej a říkej si "jsem atraktivní chytrá zralá dáma, mě přeci hloupej komentář k oblíbeným sardinkám nerozhází". To za prvé (a je to vlastně to nejdůležitější, co by samo o sobě stačilo). A potom za druhé co nejvíce v klidu pověz jemu: "Broučku, žijeme tu spolu a vzájemně se respektujeme, nauč se stavět vstřícně i k těmto sardinkám." Odvolej se na Listinu základních práv a svobod, na Občanský zákoník, nebo prostě na vzájemnou toleranci, která by mezi vámi měla být už kvůli dceři.
Obdobou je dívat se mu očí a klidným hlasem říct, že ho máš ráda a že si přeješ, aby tě respektoval. Vyzkoušeno , ale to musí člověk být v upřímně smířlivém rozpoložení.

Protože jinak si dcera najde za pár let partnera v "bledě modrém"...vědomě totiž dcera bude umět debatovat o vzájemném respektu, tak jak jí to ty povíš, a jak to vidí jinde, ale podvědomě v chumlu mladých týpků sáhne přesně po tom, který se bude chovat jako tvůj manžel.
Jinak se ale omlouvám za rádobychytré rady, můžeš mě s nimi poslat samozřejmě do zadele.