Termix, právě! Každý den je stejný. Už mi leze na nervy kdeco a nevím si s tím tak nějak rady. Pořád chodíme do lesa "u domu"; motáme se okolo domova... V práci si prohodím pár slov tak maximálně s paní uklízečkou, protože jinak se nemáme potkávat - prevence covidu... V kanceláři jsem jen párkrát v týdnu a ostatní taky tak, takže si každý hledí spíš svého, aby toho v kanceláři stihl co nejvíc... Ani už mě nebaví si chodit pro jídlo v krabičce, a pak ho jíst v kanceláři více méně studené. Přibírám - chybí mi běžný režim; při tomto režimu nějak nejsem schopná se udržet v tom, co nastatrtuju... Čekám, kdy mě přejde tento stav, protože nějak mě fakt všechno neuvěřitelně s... :-( Nemůžu už ani vidět na FB diskuse pod články o covidu - točí mě lidská blbost, popírači covidu... chjo :-( A závidím dcerce, která možná půjde dnes spát ke kamarádce - už nemám sílu jí to zakázat - nejraději bych někam odjela taky...