My jsme s ním byli na prvním vyšetření ve 4 letech. Pak ještě několikrát, na různých místech. Ale ta diagnostika v té době ještě nebyla na takový úrovni.
Nicméně si vybavuju, že když mu byly tři, byla jsem zoufalá a říkala jsem si, že ho musím někam dát, že už nemůžu, že buď zabije on nás nebo my jeho nebo on sebe, bylo to hrozný.
A pak jsem udělala dvě věci-snažila jsem se fakt eliminovat všechno, co vyvolávalo ty jeho stavy a snažila jsem se kašlat na lidi, co oni tomu říkají a co by oni udělali. To druhý pomohlo strašně moc.To první taky,ale tam jsem vždycky úspěšná nebyla-a nejsem