Když jsem byla já mladá, tak si většina lidí začínala tzv. vážnou známost už v 16-17 letech. Pak museli vydržet 2 roky klukovi vojnu a po vyučení či maturitě té holky se vzali, první dítě už většinou čekali nebo přišlo do roka. Kolikrát bydleli ještě několik let u rodičů v dětském pokoji i s dítětem než dostali byt nebo se museli odstěhovat do severních Čech kvůli bytu. Na VŠ šlo daleko méně lidí než dnes a holky se vdávaly během školy a mnoho jich mělo už za studií dítě. Existovaly i manželské koleje pro vdané a ženaté studenty s dítětem a taky stipendia. Kdo se nevdal a neoženil na VŠ, tak do toho praštil po státnicích nejpozději po vojně, kterou vysokoškoláci měli na rok. Holky, co si nenašly kluka na VŠ, byly považovány za staré panny, které už téměř nemají šanci se vdát. Já měla první dítě v 26, tři roky po svatbě, což bylo považováno za divné a měla jsem v lékařské zprávě z porodnice "stará primipara". Ostatní maminky tam byly ve věku 19-20 let.