Libíku, ber to tak, že i když byla na smrt nemocná. Milovala a chtěla být milována. U jejího doktora a mužů kolem jejiho věku vzbuzovala už jen soucit a to ona nechtěla.

...mladík asi takové věci neřešil. Nemusel přemlovat nějakou cudnou slečnu. U Boženy bylo, teplo, jídlo, zábava.

Takové ženy, jsou i dnes. Měli jsme přesně takovou učitelku na angličtinu na střední škole. Nebylo to žádné ztělesnění jemnosti a štíhlosti, byla free nekonvenční, četla, pro intelektuály zajimavou literaturu, brala děcka na pivo. Nám slečnám se vysmívala, protože jsme se líčily, sportovali, řešily vztahy, školy, peníze. Jezdila jsem roky i na dětské tábory a i tam byly maminy od dvou dětí, které byly po večerech jak urvané z řetězu a nestyděly se prožívat rok co rok románek s jiným praktikantem nebo mladinkým vedoucím