Marťasíno, mám to stejně, pořád nějak nemůžu uvěřit tomu, že ty moje děcka potřebují tolik pomoci se školou! Já si sice vybavuju cca 2-3 případy, kdy jsem něco potřebovala dovysvětlit, z čehož jeden byla situace, kdy učitelka vykládala látku špatně a můj otec jí to došel do školy osobně doučit (chudák, bylo mi jí líto, měla jsem ji moc ráda). Ale vše to bylo na prvním stupni, od páté třídy si nepamatuju, že bych kdy chtěla od rodičů pomoct. Příprava na přijímačky si nepamatuju, že bych nějak řešila, tehdy se říkalo, že kdo na to má, nemusí se připravovat a já sice byla premiant, ale ne šprt, stačilo mi, co jsem pochytila, nikdy jsem se na nic neučila.....
No co bych dala za takové dítě.
Bohužel, i to moje nejsnaživější dítě má aspoň dyslexii a k tomu chronické zdravotní problémy, takže pořád dokola. S těmi mladšími je to ještě horší a bez mého dohledu by byly velké problémy i na tom gymplu.