Monty, mně to nemusíš vysvětlovat. Psala jsem to tu xkrat. Dcera přišla díky nemocnosti a kvůli kolenům o milion už nikdy nenahraditelných zážitků, akcí, možná i přátelství. Já, jako věcně nemocná, jsem procházela od narození až vlastně i dodnes o mnoho věcí. Takže dobře vím, že i když to mrzí, je to líto, život jde nějak dál. A pořád skýtá, a bude skýtat různý možnosti. A vím, že uvažovat "zkažené mladí, zkažený život, nenapravitelné ztráty" je strašně devastující. A nikam to nevede. Což neber doslova, jen obrazně!!!!!!!!