My jsme úplně maximálně ochotní se omezovat, ale za posledních několik dnů jsem (virtuálně) ve spojení s tolika lidmi, co jsou pro úplně všechna opatření, ale když se ukáže, že mají asi covid, tak se najednou přece nebudou omezovat. Doteď je to totiž neomezovalo, protože chodí jen pro jídlo, do lékárny, do trafiky a k doktorovi. Najednou by nesměli na pár týdnů vůbec nikam, ale to přece nejde, protože nebudou bez novin, jídlo si dovést nenechají, protože musí mít ty svoje konkrétní rohlíky a preventivní prohlídku po třech letech se nedá odložit, když se čekalo dva měsíce na termín.

Musím přiznat, že za těchhle okolností lidí s IQ prvoka, se mi najednou až tolik nechce omezovat nás a naše děti. Poslední dobou nejezdíme nikam, nikoho nevídáme, sedíme doma a chodíme akorát tak sbírat šišky, fotit choroše a stavět sněhuláky, a to jsme přitom (nejspíš) zdraví. Tihle jsou naopak nejspíš nemocní a nemůžou být bez novin, jíst jiný rohlíky a odložit neakutního doktora, protože je jim úplně jedno, že můžou někoho nakazit. Normálně mě to demotivuje.