Romano,
tak já to v trochu uměřenější míře "znám" z příběhu bývalého manžela.
On byl a pořád je fakt hodně inteligentní, i ty jedničky měl strašně dlouho "zadarmo", protože byl prostě chytrej, ale jako dítě "musel dělat sport", který nesnášel, "musel hrát na nástroj", který nesnášel... bez problémů zvládal jazykový gympl, i když ho strávil z větší části v hospodě, ale VŠ už nedodělal, protože dva semestry před koncem seznal, že "s takovými blbci nechce mít nic společnýho" a odešel středem. No, bylo to krátce před revolucí, takže ho odchytli na vojnu, kde neustále nasluhoval, neb byl rebel, a po revoluci už mu VŠ neumožnila dodělat jen ty dva semestry, protože se dost zásadně změnily osnovy a musel by ji dělat znova celou. Takže se propadal do rebelie a nevázaného života až tak, že v necelých třiceti skončil s psychiatrickou diagnózou.
I kdybych sama nebyla vedena k něčemu úplně jinému než "výkon ve všem za každou cenu", bylo by to pro mě dost velký memento ve smyslu "tudy ne, přátelé".