Jojo, naši to měli těžký. Máma ročník 54, táta 56. Mamka býka druhá dcera, první mohla jít studovat střední, u druhé se čekalo, že se vyučí a začne pracovat. Teta (prvorozená) šla na tiskařskou školu (dodělala ji, ale projevila se jí velká alergie na ty barvy a nemohla to nikdy dělat, nicméně teta je borec a studovala celoživotně, poslední obor dodělala v 63 letech :)) Mámu chtěli dát na kadeřnici, ta chtěla na střední textilní, nějak si to vybojovala a udělala ji, celý život pracuje v textilním průmyslu.
Táta chtěl na strojní průmyslovku, ale do krajského města ho nemohli vzít kvůli "původu", tak ho uklidili (po x přímluvách maminky) do pohraničí. Udělal ji a prvních pár let v tom pracoval, pak byl spoustu let pendler a dělal cokoliv aby vydělal na barák. A když už mu to stačilo, a chtěl se rozumně usadit doma, byl najednou pro zaměstnavatele starej a neperspektivní. Tak pracuje manuálně na směny a už je v důchodu ale stejně ho najednou nechtějí pustit - pochopili, že nejen maká zodpovědně, ale i umí česky, počítat a i hodiny (trochu sarkasmus, ale co tam vozí za experty ty pracovní agentury, to je výsměch).