Nemyslím si
Moje první vzpomínka:
Bylo mi skoro pět. Mamka mi říká, že půjdu do takovýho domu, bude tam víc dětí a musím si vzít s sebou kartáček na zuby. A vedle v pokoji bude pán, za kterým můžu přijít, aby mi otevřel kompot
Ten pán se jmenuje Trambus...
Moc s emi to líbilo, Trambus. To je jako tramvaj. autobus dohromady
Šla jsem do nemocnice, na operaci očí. Máma asi slovo nemocnice nechtěla použít.
Ale vedle byl fakt Trambus a otvíral mi kompoty