Já většinou nejsem doma, jen někdy v pátek část dopoledne. Syn má všechno do sluchátek a odmítá jakoukoliv mou zvědavost i většinu dotazů. Občas prozradí dobrovolně nějakou perličku (která pochopitelně má většinou prokázat omezenost pedagoga ) Dcera si ale pouští výklad nahlas (je v jiné místnosti než syn), tak tam mám občas tu čest. Bohužel jejich učitelka vykládat fakt neumí. Ona v podstatě učí tak, že jim diktuje zápis do sešitu, případně některé věci ukazuje osobně (např. při rýsování) a trochu se tedy dětí vyptává, co o tom samy vědí. Vůbec neumí mluvit spatra ve smyslu nějakého volně plynoucího výkladu (vysvětlování). Nedělám si tedy iluze, že ve třídě je to lepší, tipuju, že naopak (při on line ta učitelka ví, že někteří rodiče výklad sledují). Dcera si učivo tímto způsobem osvojí tak, že se opět naučí odvykládat, co má v sešitě (paměť má dobrou a texty se umí našrotit), případně předvést ukázanou "techniku" (včetně způsobu výpočtů atd.), ale často té věci vůbec nerozumí. Když se učili sčítat písemně pod sebou (někdy dávno před koronavirem), tak ona ten příklad "podle návodu" vypočítala, ale vůbec vlastně nevěděla, že jedná o sčítání a tím výsledkem, který 2x podtrhla je součet těch "velkých" čísel, co má ve sloupečku pod sebou ... Když se učila o "revolučním roce 1848" vytvořila si ze svých zápisků názor, že "v Praze se konal Všeslovanský sjezda proto došlo ke zrušení poddanství" atd. Já tehdy myslela, že jenom nedávala při výkladu pozor a pak samozřejmě učinila ze zápisků špatné závěry, ale když jsem pak slyšela, jakým způsobem je učitelka schopná "vykládat", tak už se nedivím ničemu ...