Jedine, na co se tesim a souvisi se soucasnym omezenim je - az budu v CR s rodinou.
Jinak se tesim, az si zitra upecu kolac z vlastnorucne udelaneho tvarohu, az si vyskvarim sadlo (po letech jsem konecne nasla surovinu), az bude hezky a teplo, az budu mit po zkouskach a az dokoncim momentalni cast projektu, ktery se vlece.
Nevim, co bude dal, odmitam se tesit na neco vzdaleneho. To jsem se odnaucila az po petatricitce a nehodlam zase spadnout do neustaleho ziti v budoucnosti.