Vlastně se těším jenom na jaro (ostatně jako každý rok touto dobou), protože že přijde je jedna z mála jistot v dnešní době. Takže se na něj klidně můžu těšit. Navíc už je pomalu ve vzduchu - dny se prodlužují, ptáci řvou, zvířata se mrouskaj, slunce hřeje když svítí.. O víkendu jsem si udělala výsevní plán a nakoupila semena. Prohlížím si knihy a časáky o zahradě. Taky se těším na jarní výlety po kraji a přírodě, pojedu k jihočeským rybníkům pozorovat ptáky.
Pak mám pár věcí na které se těším velmi opatrně - kafe s kamarády, restaurace, výstavy, divadlo, kavárna, výlety po ČR .. Ale to se uvidí, jak bude. Roušky už beru jako běžnou věc, s lidmi se bavím, usmívám a laškuju i v roušce. Prostě je teď doba covidová, nevím, jak tu bude dlouho, tak se raději k ničemu neupínám a žiju jak to zrovna jde. Mám výhodu, že mě baví odjakživa příroda.Ta si žije svým rytmem a životem bez ohledu na okolnosti. A já tak žiju s ní.