Dětem se zakázalo všechno – nesmí chodit do školy, kamarády nemají pokud možno osobně vídat, zavřené jsou kroužky, nesmí pěstovat ani venkovní kolektivní sporty. Jakoby zázrakem utichly jindy hlasité lékařské rady, že pro imunitu a lidské zdraví obecně je nejlepší být co nejvíc venku a hýbat se. Místo toho dnes děti sedí před obrazovkami tabletů a počítačů, ať už dělají úkoly, nebo „paří“.

Jako argument občas zaznívá, že otevřené školy jsou z hlediska viru „časovanou bombou“. Stále ale postrádám data, která by to dokazovala. Z těch, jež různě pronikla na veřejnost, vyplývá, že onou časovanou bombou jsou spíše pracovní kolektivy. Nakázal ale někdo zaměstnavatelům povinný home office, pokud to tedy jejich obor podnikání umožňuje? Ani náhodou. Od kamarádky pracující na úřadě jsem naopak slyšel, že do kanceláře alespoň jednou týdně musí. Další lidé chodí do kanceláří kvůli sociálním kontaktům, nebo jednoduše proto, aby se doma nezbláznili.

Celé zde.