Jednou týdně učím v jedné školce malou skupinku dětí. Manžel chodí do práce do kanceláře. Nakupovat jdu jednou za dva týdny na velký nákup a jednou za týden musím jen dokoupit mlíko. Nemáme rádi to krabicové.

S nikým se nevídáme. Chodíme do lesa, na výlety po okolí Prahy. Lyžovat ani běžkovat jsme ještě nebyli.
Zítra přijdou za synem dva kamarádi. Snažím se dodržovat všechno, ale psychická pohoda mých dětí je mi přednější. Syn se nemůže dočkat. V sobotu se s kamarádkou uvidí dcera. Na jarní prázdniny pojedeme ke kamarádům. Ani jeden se s nikým neviděl od půlky prosince.

Ve svém životě se bojím pouze a výhradně o své děti. Ty jsou snad absolutně nerizikové. Jako jasně že mám strach i o manžela, ale jinak o nikoho jiného. O sebe se nebojím ani trochu. Když budu mrtvá, stejně mi to už bude jedno.