Termix, však mně je dětí taky líto, že nemohou žít nějak normálněji.Děti potřebují děti a teenageři teenagery. A zrovna tento týden jsem si i já říkala: "čert vem všechny restaurace, výstavy a cestování, nejvíc mi chyběji normální kontakty s lidma ! " Protože s některými se nemůžu vidět vůbec a s některými se vidím s divným ostychem, odstupem a obavami. Přitom se s nimi chci vidět intenzivně. A to hodně. Je mi líto starých lidí, kterým čas ubíhá mnohem rychleji než dětem a nemohou žít normálně. A hodně je mi líto zdravotníků v nemocnicích, kteří "čuraji do plínek" a nikoho to nedojímá.
Ale stejně to prostě budeme muset všichni nějak těch pár let vydržet. Pokud to přežijeme.