Oilie, já jsem taky proti potratům, ale každá žena na to má právo, a ty ani já nemáme právo soudit její situaci. Nevíme jak je na tom fyzicky, duševně, jestli by péči o dítě vůbec zvládla... Tohle nepřísluší nám, ale každé samé za sebe.
Mluvím ještě z poměrně čerstvé zkušenosti, v desátém týdnu mi museli udělat revizi - miminko mi umřelo, zamlklý potrat. Na dnešní dobu bych byla mladá maminka, téměř každý mě posílal na potrat z těch co mě měli podržet, nešla jsem. Jak ráda bych si své miminko pochovala, jak bych ho chtěla mít u sebe a toužím po něm. I u mě to byla nehoda, ale je věc každého jak se k tomu postaví, a protože žijeme v demokracii máme svobodu volby. Pro chlapy je to jiný, můj přítel, ačkoliv nějaký takový dokument kdysi viděl, mě v první panické reakci neposílal jinam. Nakonec se těšil, ale mimčo to vzdalo, prostě se něco pokazilo. Nešla bych tam, ta možnost že se něco pokazí je natolik velká, že mi to příjde divné rozhodovat, příroda rozhodne sama, jestli je vše jak má být nebo není.
Možná to vyzní tak že se vyhýbám rozhodnutí, ale není to tak. V první chvíli když jsem po dvoudenním zpoždění objevila // spolkla bych jakoukoliv pilulku, aby MS přišla, ale pak mi to došlo: TO JE MOJE DÍTĚ a já si ho nechám, já ho chci a miluji... Přeju vám at se rozhodnete jakkoliv, at je to správně.