Já plavu moc ráda, ale stylem paní radová. Nesnáším mokrý obličej,vodu v nose, v očích, jak se mi dostane voda do uší, zalehnou mi a neslyším a šumí mi v nich několik dnů až týdnů. V prvaku na VŠ jsem se přihlásila na plavání a měla kvůli nepotapeni hlavy neustale konflikty s ucitelkou, které vyvrcholily tím, že jsem odmítla skočit do bazénu z věže - jako jediná. Řekla mi, že mi neda zapocet, ale nakonec dala. V dalším ročníku jsem chodila na cvičení s hudbou, další malér, nebyla jsem schopná zkoordinovat pohyby, hudbu a rytmus. Motala jsem se tam jak nudle v bandě na strašně se styděla. Brečela jsem, že snad neudělám VŠ kvůli tělocviku. Jak můžu mít potom kladný vztah k pohybu?