"Takže se vyskytují 2 skupiny dětí, jedna, která chce na 8g uniknout z toho kafemlýnku a druhá, které to naprosto vzalo sebevědomí a plápolá tam, smířená s vlastní (často jen domnělou) nedostatečností."

jedna, která chce na 8g uniknout z toho kafemlýnku
No a to je právě ta nepřesná interpretace. Jak dokládá fakt řada studií a šetření, a jejich výsledky jsou volně dostupné, chtějí ten únik pro děti jejich rodiče.
OK to je v pořádku.
Jen se snažím přiblížit, co může v této diskuzi činit komunikační blok.
Tedy zdejší nejčastější interpretace, že nadané dítě trpí, nebo strádá, nebo se nemůže hlouběji a šířeji rozvíjet na základní škole. A jeho nadání mu způsobuje problémy a na ZŠ není " mezi svými" - to tu zaznělo.
Sktučená situace je taková, že je to motivace rodičů, kteří takhle své dítě vnímají, a kteří jsou ochotni děti nadané i nenadané doslova drilovat před PZ.
Proto píšu o soliciální selekci, protože zase výsledky těch studií poukazují na to, že je přijímána řada dětí, která díky péči dokázala podat až pro ně nadlimitní výkon.
Z toho vyplývá a bylo to taky opakovaně publikováno, že na 8G nedochází ke koncentraci primárně těch nejnadanějších, ale těch rodinou nejvíce motivovaných.
O tom , kde motivace začíná přestává působit pozitivně, asi není třeba sáhodlouhé diskuze.
A všechno to, co jsem uvedla je důvodem patologického vnímání 8G, ať už ve smyslu + - jsou tam ti nejnadanější, tak ve smyslu - nejsem tam, neuspěl jsem.
A tohle všechno, celá atmosféra, způsob PZ a často i klima na tzv. "lepších" gymnáziích to prohlubuje.
Nelze to samozřejmě vztáhnout na každé 8G, ale jestliže to vyplývá z řady studií, pak to má obecnější význam.