Ještě dodatek - samozřejmě, že všechny děti nejsou stejné. A je úplně jedno, jak jsou nebo nejsou "inteligentní". Nezpochybňuji existenci dětí, které mají kvůli své "specifické povaze" problémy se socializací. Není to ovšem proto, že by byly přeukrutně inteligentní a nejde to ruku v ruce. A přístup rodiče v tom hraje velkou roli. Ne vždy, nikoli nezbytně. Ale hraje. To, proti čemu se "vymezuji" není existence dětí, které mají problémy v kolektivu, ale proti tomu, že je mají kvůli inteligenci jako takové. Proti tomu, že "dítě s IQ 130" nemůže mít jiné kamarády než normandisty, protože "si s nimi nemají co říct a musí být mezi svými".