Asi bych vůbec nespoléhala na to, že se někdo, kdo se v životě o postiženého nestaral najednou začne starat. Nevím, proč by měl dědit majetek, není-li to moje dítě. Dotyčnému postiženému bych se snažila zajistit, pokud by to šlo, zavčasu chráněné bydlení. Majetek bych pak odkázala tomu dotyčnému postiženému tak, že by s ním nesměl disponovat, ale disponoval by s ním fond, společnost atd., která by se o něj starala. Kamarádka mezi postiženými pracuje a de-fakto je to v těchto situacích jediná rozumná volba.

Jestliže má postižený více sourozenců, tak bych mu také v životě odkázala více, než těm zdravým, aby byl prostě zajištěný. Doufala bych, že jej budou navštěvovat, vezmou si jej občas na víkend, ale nechtěla bych jim ho "hodit" na krk. Odnesli by to nejen oni, ale celé jejich rodiny a vztah mezi sourozenci by se dost pokazil.