"...pokud se tvůj syn s tebou nebaví o tom, co všechno mu uteklo a utíká, co byly ty tvoje věčný příspěvky o laboratoři?"

Yuki,
a to si děláš legraci, nebo to myslíš vážně?
Proč by se o tom se mnou měl bavit?
Vůbec nechápu tvůj směr myšlení. Dítě do sedmnácti let něco dělá, baví ho to, obětuje tomu čas, vypráví o tom doma, je na něm fakt dost jasně vidět, že z toho má radost, pak mu to někdo ze dne na den sebere a ty jako rodič si řekneš přesně co? Že je mu to vlastně u prdele, že to všechno předtím bylo na úrovni škrábání pupku z nudy a může místo toho v klidu doma malovat na kameny?
Ty, která tu roky píšeš o "hlubokých zájmech" svých dětí a o tom, jak děsně trpí, když si o tom nemají s kým povídat a sdílet to "mezi svými"?
Nebo máš pocit, že to se týká jen tvých géniů a obyčejní klackaři to mají jinak?