Bože, už zase...

Stačí si za slunného dne projít Jižní město, Černý most a podobné lokality, v ruce mobil s tapetou nějaké přelidněné pláže, do druhé ruky něco z fast foodu, do uší sluchátka s "duc" "duc" hudbou a máš to totéž."Idylka" jak vyšitá

Tak do takovýchto betonáren jsme jezdívali s manželem před 25-30 lety, v počátcích našich dovolených, kdy jsme byli mladí, nezkušení, silně omezení financemi,ale i tehdejší nabídkou destinací i ubytování, takže se vybíralo dle nejvýhodnější ceny...Zažili jsme tohle "sídliště" tehdy několikrát v Tunisku, několikrát na Mallorce, ve Španělsku...i to Bibione jsme navštívili v r. 1992. Naštěstí v Bibi jsme tehdy byli koncem září a hned první den jezdil po pláži traktor, který sbíral slunečníky. Takže jsme tam strávili týden na prázdné pláži, nikoliv "zalesněné" 8 či možná více řadami slunečníků, což se dalo přežít...k tomu majáku jsem každý večer vláčela manžela na procházku...

Z hotelových komplexů ve výše zmíněných destinacích mám dodnes osypky, ale naštěstí jsme si tehdá vždycky zájezd uzpůsobili do poznávací podoby a tu společnou noclehárnu využili jen k přespání, krmivo ve společné jídelně jen jako nutnost, abychom nezhynuli hlady, cestu k pláži a moři skrz areál obsypaný lehátky, kachličkami, palmičkami, milionem bazénů, fontánek, mostíků a podobmými zrůdnostmi + k tomu řvoucími reproduktory s hudbou a rádoby vtipnými animátory, jsme se snažili nevnímat a k vodě se dostat co nejrychleji, aniž by tahle hrůza na nás zanechala větších psychických následků. Většinu času jsme trávili mimo hotelový areál, cestovali jsme místní dopravou po okolí, prohlídli si okolní města, letoviska, památky, v Tunisku jsme si projeli sami tamním vlakem kus pobřeží a procourali podrobně několik měst-letovisek, kam se tehdy i dnes jezdí,hlavně ty tržiště-mediny v centru těch měst, úžasné klikaté uličky, krásná arabská architektura...tehdy se mi to moc líbilo, teď už mě tenhle arabský svět vůbec neoslovuje,ale tehdy ano, podnikli jsme organizovaný výlet džípy do pouště, na velbloudech na východ slunce v poušti, do tamních oáz, do výrobny koberců, do Kartága, do míst kde se filmovaly některé sekvence z Angeliky a v poušti do místa, kde se filmovaly Hvězdné války,navšívili jsme tehdy obydlí Berberů atd. atd. Jen díky těmto zážitkům na ty dovolené vzpomínám ráda, ale být 12 dní jen v nějakém takovém hotelovém komplexu, tak jsem po 2 dnech otrávená jak hadí zub a po návratu mám depku jak fík. Ve Španělsku jsme si tamním vlakem také sami projeli pobřeží Costa Brava od shora dolů a dále po pobřeží až k Barceloně, v každém letovisku vystoupili, procourali, vykoupali se, prohlédli zajímavosti (na zdi máme doma dodnes např. krásnou vlastní fototapetu vytvořenou z fotek z botanické zahrady v Blanes), v Barceloně jsme na výletě strávili celý den a kochali se Gaudího architekturou atd. a další a další a jen díky tomu jsme přečkali v pobyt v panelákovém hotelu, který byl tehdy opravdu dost děsný...Na Mallorce taktéž...vzpomínky na úžasné krápníkové Dračí jeskyně, hlavní město, kam jsme si zajeli tamním linkovým busem přes celý ostrov, bo jsme tehdy bydleli na SV ostrova a na spoustu dalších krásných zákoutí naštěstí předčí vzpomínky na mega-komplex hotelů, s bazény všech velikostí, do kterých bych nesmočila stejně ani palec, ale kde jsme si mohli aspoň tipovat, pokud bychom do nich vlezli, v kterém z nich chytneme bradavice, v kterém vyrážku a v kterém nějaký ten zánět...Ale tohle je již dávno, cca 90. léta, to jsme ještě jezdili s manželem sami...

Naštěstí kolem roku 2000 jsme se přeorientovali na jiný typ dovolených a panelákovo-hotelový typ ubytování už bychom nevzali ani kdyby byl zadarmo a o pár let později naše dítě od svého roku a půl věku s námi každý rok zažívá dovolené s ubytováním, ve kterém preferujeme nikoliv nějaký "luxus" a servis hotelu, ale hlavně soukromí, klid a ticho a minimum lidí, vyhýbáme se příliš organizovaným plážím s místům s přílišným plážovým servisem,opět cestujeme, poznáváme jak památky, města, tak přírodní krásy, vždy máme půjčené auto na většinu pobytu. Nedovedu si představit být celou dovolenou na jednom místě, navíc ještě v hotelovém komplexu (na samotě u divoké pláže v osamoceném vlastním bungalovu bych si těch 12 možná i více dní představit dovedla).

A hlavně se snažíme stravovat v tamních hospůdkách s milými majiteli, dle našeho výběru, chuti, časového harmonogramu a prostě když se nám chce,byť je to dražší než krmivo v hotelu. Občas z nějakého důvodu na dovolené vezmeme i polopenzi v nějakém malém,útulném hotýlku, ale časy stravování v hotelech nás strašně omezují a brzdí. Kolikrát ráno bychom chtěli vyjet na cesty brzo ráno, ale ne, snídaně se podává až třeba od 8, což zdržuje...jiný den bychom se naopak rádi váleli a odpočívali jen tak klidně celé dopoledne a ne se někam hromadně hrnuli na snídani...Totéž večer, když se nám někde líbí, tak tam zůstáváme do pozdních večerních hodin a navečeříme se tam, třeba mnoho km od našeho ubytování a do hotelu přijedeme třeba v 10 večer nebo i o půlnoci...ale to ne, máme-li polopenzi, tak aby se člověk snažil to stihnout zpět, aby ještě něco na něj zbylo v jídelně...strašný systém...a to nemluvím o All incl...to mi přijde úplná zrůdnost, snad vhodná jen pro léčbu anorektiček... celý den se povalovat u hotelového bazénu či u pláže a v pravidelných intervalech se chodit krmit, napít, pro zmrzlinu, pro toustík, nějaký ten míchaný drink...ufff... nikdy více...