"...pořád dokola píšeš o tom, že to nikdy nedoženou, že jim to nikdy nevrátí atd. atd."

Krajino,
protože se jim to opravdu nevrátí, jak bys jim to chtěla vracet?
Sorry, mě to tady přijde, jako kdyby každý, kdo konstatuje fakta byl nějaký neurotický trouba, co doma hladí děti po hlavičkách a vnucuje jim, jací jsou chudáci, když se jim přitom "nic neděje".
Samozřejmě, že "ony nějak přežijou", alespoň většina z nich, když přijdou o maturitní plesy, o lyžařský kurzy, o adapťáky, o zájmovou činnost, o oslavy narozenin a akce s kamarády, ale vrátit jim to už nejde, a to, že si s nima rodiče doma zahrajou pexeso jim to fakt v určitém věku nevynahradí.