Amarillo, abych se nezbláznila, snažím se fungovat stejně jako před tím. Takže se normálně oblíkám a i ty týdny, kdy jsem nevytáhla paty z bytu kvůli rouškám, jsem stejně byla převlečená jako do práce. Mám obří štěstí, že můžu pracovat z domova a pracuju více než na plný úvazek, tak aspoň nemám čas na žádné černé myšlenky. Zprávy sleduju, ale potřebuju mít přehled i kvůli svoji práci. S dětmi denně hrajeme nějakou deskovou hru. Hodně peču a vařím. Plánuju cestovatelské itineráře na lepší časy. Sleduju, co se děti učí v dějepise a snažím se doplnit si to, co nevím. Snažím se pořád něco učit. A začala jsem plést. Na jaře jsme s dětmi začali hrát discgolf a fakt nás to chytlo. Hlavně jsme venku a téměř vždy jsme tam byli úplně sami, tudíž jsem nemusela mít na sobě roušku. Teď vždy jeden den o víkendu jezdíme někam nedaleko a objevujeme hezká místa tady v okolí. S dětmi jsme začali studovat bitvy v Praze a okolí a jezdíme na různá bojiště a tak. A jím čokoládu . A nutelu. Bohužel. No co už.