Ano, kombinace vlastní dům a současné teplé a slunné počasí tu depku dostaly i ze mě... Děti si hrály na zahradě, já tam uklízela, převážela šutry na budoucí skalku, mám nakoupený lazury a štětce, tak budeme natírat dřevěný věci... Mám mejt okna, najednou mi ta špína proti tomu sluníčku vadí... Byli jsme teď dva dny venku jenom v tričkách, bylo to super.

Zahradnictví snad nezavřou, tak za 14 dnů nakoupím sazenice atd a budu se nípat v hlíně.

Dítě dostalo k vánocům těžší typ rubikovy kostky, tak jsem se jí naučila skládat.

Myslím, že 3 týdny to přežijeme a že ta buzerace nebude tak hrozná, jak vyhrožují. Jsem zvědavá, jestli aspoň jednou nějakýho poliše potkám...

Pak už bude svítit sluníčko a virus zaleze.

Lockdown budeme žít normálně (jako teda za poslední rok), nepočítám s nějakým zásadním omezováním, myslím, že si dovolíme i ten les mimo katastr obce Dítě bude i nadále chodit ven s druhýma dětma, já chodím ke kámošce "po covidu", čili bezpečně.

Líto je mi samozřejmě všech, kdo tohle odsírají ve velkým. Fakt je.

Letošek do června jsem už odepsala (duševně), upínám se na léto...

A taky jsem ráda, že dokud to šlo, tak jsme rajzovali, mrzí mě to, co jsme nestihli, ale s tím se teď holt nic nedá.

Jako jo, vždycky mě ta nová opatření nase..., ale jsme daleko od Prahy, tak na nás není vidět, tak si to tu stejně děláme, jak velí zdravý rozum...