"restrikcema a prohibicema se nikdy nic nevyřešilo. Ti, co by byli slušní / opatrní / zodpovědní by byli tací i bez těch prohibicí - a ti, co tací nejsou, se stejně na nějaká nařízení vykašlou.
A pak jsou lidi, kteří jsou skutečně zahnaní do kouta, mámy samoživitelky, které fakt už nemají na jídlo, rodiny nahňahňané někde v bytě uprostřed města, z kterého nevylezli už kolik týdnů / měsíců, krachující firmy i drobní podnikatelé.
A pak jsou lidi, kterým regulérně hrábne a jednoho dne udělají nějakou kravinu (jako že prostě vyrazí k Frantovi do garáže na pivo a na karty), protože setrvalý stres zvyšuje tendenci k rizkovému chování.
A utahování šroubů toto chování a tyto problémy zhoršuje.
Šíření nenávistných proklamací o tom, kdo za to může (lyžaři, rohlíkáři, školkani, horníci...) zhoršuje situaci s trasováním, lidi se bojí přiznat kontakty, bojí se říct kolegyni v práci, že je škrábe v krku, protože kolegyně by začala spřádat teorie o tom, že "určitě byli v Zanzibáru" atd.

A do toho "stát" řeší kolik policistů a vojáků povolá k nahánění lidí na hranicích okresů, místo aby řešil, kdo bude očkovat a čím."


Sally