Krajino to je hrozný:-(. Je pravda, že ta neinformovanost doslova zabíjí. Myslím si, že nejsem úplně blbá a stejně si teď nadávám, že kdybychom podruhé manžela odvezli dřív (jeli jsme jednou, chytli jsme to opravdu ze startu, byl tam dva dny, hodně se zlepšil, pustili ho domů, za den a půl zápal plic "přetlačil" antibiotika a začal se rozjíždět strašnou rychlostí a po cestě ničil plíce - nám trvalo podle všeho zhruba 20 hodin než jsme na to přišli), nemusel mít plíce tak zničené. Na druhou stranu chvála bohu, že jsme vyjeli alespoň tak, ještě pár hodin a a zřejmě by to už nedal. Přitom byl pod antibiotiky, pokašlával a vlastně jediná relevantní známka (alespoň podle doktora, se kterým jsme konzultovali po telefonu a který řekl, ať okamžitě jedeme) byla noční teplota, kterou jsme do rána srazili a to, že manžel byl apatický, strašlivě unavený a schvácený - tu "schvácenost" ze mě ten doktor vymlátil otázkama, prostě pokud ten člověk vypadá, že uběhl 10 km sprintem po návštěvě WC nebo i při ležení v posteli, je to údajně známka toho, že v těle zuří lítý boj a tělo prohrává. Proč do prdele tohle po roce nevíme všichni stejně jako to, že je vhodné pustit starého člověka sednout v tramvaji?