Jedni předci ( chudí proletáři) si docela polepšili, druzí ( bohatí živnostníci)přišli o všechno..

Děda proletář z idejí po roce 1968 vystřízlivěl, ze začátku to byl takový komunista, co to myslel fakt upřímně..Doma jich bylo 9 dětí, strašná nouze, po válce dostal takovou spíš pastoušku po Němcích, docela dobrou práci, babička zůstala doma s dětmi, měli malé hospodářství jen pro sebe..

Děda bohatý živnostník přišel o všechno, musel nastoupit do továrny na tu nejpodřadnější práci, jejich podnájemník je udal, že si schovali nějaké zboží,byl soud, měli tři děti, při měnové reformě přišli o úplně všechny úspory, za které chtěli koupit dům, leč už to nestihli..A potravinové lístky dostávali v omezeném množství, nebýt sestry babičky, která žila na venkově, tak by asi pomřeli hlady..
Babička v březnu 1948 potratila ve vysokém stupni těhotenství chlapečka, když se děda 2 dny nevracel ( chtěl si vzít život)..A mrzelo ji to celý život..