Vysokonákladové koníčky jsou ledacos.

Třeba kolegyně má syna fotbalistu, který ji stojí jen na botách cca 20tis. Pak dresy, soustředění, dojíždění cca 5x týdně do Prahy (hraje ligu), přičemž jedou vždycky dvakrát (jednou ho tam vezou, pak jede manžel pracovat, a pak ho zas jede vyzvednout).

Nebo jazyky – třeba 2–3 jazyky, 6 soukromých lekcí týdně (2–3 na každý jazyk, což je takové funkční minimum), když jsou hoooodně levné, tak 300 Kč/lekce čili 1800/týdně, 7.200 měsíčně, 72.000 za školní rok bez dojíždění

Nástroj – basic piano, na kterém má cenu hrát, obvykle nepořídíš v dobrém stavu za míň než 40.000, plus ročně 1–2x ladění po cca 2–3tisících, hudebka je naštěstí dotovaná, takže kolem 4tis ročně, ale dojíždění, anebo taky soukromý učitel – ale je to vlastně docela levný koníček (nikoli teda ve srovnání s keramikou ve škole).
Ovšem jsou nástroje, které je potřeba kupovat podle růstu dítěte třeba ve 3 různých velikostech.